Jdi na obsah Jdi na menu
 


GDPR

GDPR – zveřejnění fotografií a videí na webových stránkách

 

S ohledem na právní úpravu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (GDPR) dochází ke změnám při zveřejňování fotografií na webových stránkách.

Občanský zákoník upravuje pořízení a následné použití jednotlivých fotografií nebo časově omezeného obrazového nebo zvukového záznamu projevu fyzické osoby nebo skupiny osob (např. sraz veteránů, jízda zručnosti, soutěžní úkoly, předávání cen a trofejí). Pokud jsou tyto záznamy pořizovány tzv. příležitostně a při jejich použití není vytvářena evidence o jednotlivých fyzických osobách (je možná identifikace jménem a příjmením bez záznamu dalších osobních údajů), v tomto případě nedochází k jejich zpracování ve smyslu § 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb. nebo čl. 4 odst. 2 GDPR.

Občanský zákoník v § 84 stanoví, že zachytit podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, je možné jen s jeho svolením a svolením podle § 85 je podmíněno i rozšiřování podoby člověka s tím, že svolí-li někdo k zobrazení své podoby za okolností, z nichž je zřejmé, že bude šířeno, platí, že svoluje i k jeho rozmnožování a rozšiřování obvyklým způsobem, jak je mohl vzhledem k okolnostem rozumně předpokládat. Ve stejném rozsahu jsou chráněny i soukromé písemnosti osobní povahy. Podmínky pro odvolání svolení upravuje občanský zákoník v § 87.

Občanský zákoník však stanoví několik výjimek, kdy k pořízení nebo použití podobizny nebo zvukového či obrazového záznamu člověka není jeho svolení třeba. Podle § 88 odst. 1 je to možné k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob (např. zachycení podoby pachatele trestného činu). Svolení není třeba také v případě, že někdo veřejně vystoupí v záležitosti veřejného zájmu. Poslední výjimkou je pořízení nebo použití přiměřeným způsobem k vědeckému nebo uměleckému účelu a pro tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství podle § 89 občanského zákoníku, tzv. zpravodajská nebo umělecká licence. Podle § 90 však zákonný důvod k zásahu do soukromí jiného nebo k použití jeho podobizny, písemnosti osobní povahy nebo zvukového či obrazového záznamu nesmí být využit nepřiměřeným způsobem v rozporu s oprávněnými zájmy člověka. S občanskoprávní žalobou na porušení citovaných ustanovení občanského zákoníku, včetně posouzení přiměřenosti při použití fotografií a záznamů, se lze v souladu s § 12 občanského zákoníku obrátit na soud.

Pracovní skupina pro ochranu údajů, zřízená podle článku 29 směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES, zastávala ve svém stanovisku č. 5/2009 k internetovým sociálním sítím toto stanovisko: obecně nelze považovat snímky na internetu za citlivé údaje, nejsou-li snímky jednoznačně použity k odhalení citlivých údajů o fyzických osobách. Tomuto přístupu odpovídá i text § 51 „Obecného nařízení o ochraně osobní údajů“, kde je uvedeno, že zpracování fotografií by nemělo být systematicky považováno za zpracování zvláštních kategorií osobních údajů, neboť na fotografie se definice biometrických údajů vztahuje pouze v případech, kdy jsou zpracovávány zvláštními technickými prostředky umožňujícími jedinečnou identifikaci nebo autentizaci fyzické osoby.

Shrnutí. Ne každé pořizování nahrávek a fotografií podléhá režimu zákona o ochraně osobních údajů, resp. bude podléhat režimu „Obecného nařízení o ochraně osobních údajů“ (GDPR). Z důvodu možných právních následků je lépe mít trvale uložen souhlas zobrazované osoby, že souhlasí se zveřejněním záznamu. V krajním případě v případě stížnosti na zveřejnění např. záběru člověka, skupiny lidí před jejich veterány, návštěvníků akce, apod. bude záležet na posouzení, zda pořizování nebo používání fotografií či záznamů naplnilo pojem zpracování osobních údajů. Krajním rizikem je možnost uložení sankce dle čl. 83 odst. 5 písm. a) GDPR za nezískání či neschopnost prokázání existence souhlasu s horní hranicí pokuty ve výši až 20 000 000 EUR či v rozsahu 4 % ročního obratu společnosti, spolku, apod.