Jdi na obsah Jdi na menu
 


EET a veteránské spolky

EET versus zapsaný spolek, pobočný spolek

 

Povinnost evidovat tržby je upravena zákonem č. 112/2016 Sb. o evidenci tržeb (dále jen „ZoET“), který je platný od 13. 4. 2016 a svou účinnost nabývá postupně ve čtyřech fázích pro různé druhy činností.

Jako první se povinnost evidovat tržby stala účinnou pro ubytovací a stravovací služby, a to s platností od 1. 12. 2016, od 1. 3. 2017 pro další poplatníky daně z příjmů.

Otázkou zůstává, zda-li je zapsaný spolek (hlavní, pobočný) příznivců historických vozidel vyjmut z povinnosti EET. Spolek, pobočný spolek není z důvodu právní formy vyjmutý z povinnosti EET. Povinnost evidovat tržby se vztahuje na všechny poplatníky daně z příjmů právnických osob a takovým poplatníkem je i spolek, pobočný spolek, protože je právnickou osobou (viz. § 17 odst. 1 písm. a) zákona č. 568/1992 Sb. o daních z příjmů).

ZoET ale stanoví podmínky, které musí být splněny, aby povinnost evidovat tržby vznikla, a jejich splnění je třeba posoudit pro každou právnickou osobu (spolek/pobočný spolek) individuálně. Každý spolek tedy musí zvážit podmínky konkrétní činnosti, kterou provozuje a údaje ze svého hospodaření a posoudit, jestli povinnost evidovat tržby má nebo nemá, popř. zda nestačí něco změnit, aby evidovat tržby nemusel (pokud je z hlediska splnění podmínek pro evidenci tržeb na hranici).

Základní pravidla pro posouzení, zda má spolek povinnost evidence tržeb podle ZoET:

a) povinnost evidence tržeb se vztahuje na podnikatelskou činnost – v případě spolku, pobočného spolku tedy připadá v úvahu vznik povinnosti evidovat tržby jen při vedlejší hospodářské činnosti spolku, pobočného spolku, která je vykonávána na základě živnostenského oprávnění;
b) povinnost evidovat tržby podle ZoET vznikne jen tehdy, pokud spolek, pobočný spolek přijímá platby z vedlejší hospodářské činnosti některou z forem, kterou stanoví § 5 ZoET (platby v hotovosti, platby kartou, směnkou, šekem a obdobné formy platby – dárkové karty, poukázky na zboží nebo služby v určité hodnotě apod.). Obě podmínky musí být splněny najednou.

S ohledem na specifika činnosti spolku, pobočného spolku jako veřejně prospěšného poplatníka – tedy právnickou osobu, která z podstaty své existence není podnikatelským subjektem, stanoví ZoET ještě výjimku z povinnosti evidence tržeb, pro veřejně prospěšného poplatníka, a to pro případ, že jím vykonávaná podnikatelská činnost je pouze „drobná podnikatelská činnost“.

Za drobnou podnikatelskou činnost ZoET považuje vedlejší hospodářskou činnost, pokud příjem/výnos z takové činnosti za předchozí účetní období (v případě spolků, pobočných spolků nejčastěji za uplynulý kalendářní rok) není vyšší než 175 000 Kč* nebo příjem/výnos z takové činnosti tvoří méně než 5 % celkových příjmů spolku, pobočného spolku za posuzované období.

V případě, že podnikatelská činnost spolku, pobočného spolku splňuje kritéria, aby byla „drobnou podnikatelskou činností“, pak spolek, pobočný spolek nemá povinnost evidovat tržby z této činnosti podle ZoET. Povinnost evidovat tržby ve smyslu ZoET tedy závisí na činnosti konkrétního spolku, pobočného spolku, ne na právní formě. Jestli povinnost vzniká nebo nevzniká, závisí na splnění podmínek uvedených v zákoně, a to musí posoudit každý spolek, pobočný spolek samostatně. Předpokladem je samozřejmě seznámit se zákonem a případně i metodikou** vydanou Ministerstvem financí ČR.

 

Celý článek a zejména příklady, jak posuzovat, zda jde o „drobnou podnikatelskou činnost“ najdete v Poradně ČRDM na odkaze: http://poradna.crdm.cz/podnikani-spolku-spolek/povinnost-evidence-trzeb-ve-vztahu-ke-spolkum-pobocnym-spolkum-369

* Viz "Metodický pokyn Generálního finančního ředitelství k aplikaci zákona o evidenci tržeb č. j.: 119930/16/7100-10114-109736, str. 15 nahoře"

** V metodice uvedený text o drobné podnikatelské činnosti veřejně prospěšného poplatníka navazuje na ustanovení § 12 odst. 3 písm. h) zákona o ET

 

Veteránské spolky a pořádání akcí

V případě, že spolek, pobočný spolek pořádá akce, na kterých podává občerstvení za úplatu (prodává), dále prodává suvenýry, publikace, potištěná trička, vlaječky, apod., musí mít na tyto činnosti odpovídající živnostenské listy a z této činnosti podává daňové přiznání.

V případě, že spolek, pobočný spolek provozuje více předmětů podnikatelské činnosti (např. ubytovací služby, nakladatelská a vydavatelská činnost, maloobchod a velkoobchod), platí, že pro účely posouzení povinnosti evidovat tržby se příjmy z těchto činností sčítají. Metodika k evidování tržeb hovoří ve vztahu k veřejně prospěšnému poplatníkovi (tj. i spolek, pobočný spolek) o „příjmech/výnosech z drobné podnikatelské činnosti“, tedy bez zohlednění toho, zda příjmy plynou z jedné nebo více činností. ZoET stejně jako Metodika k evidování tržeb ve vztahu k podnikatelským subjektům nestanoví nic, co by nasvědčovalo tomu, že se mají jednotlivé předměty činnosti vykonávané jedním poplatníkem posuzovat pro účely stanovení povinnosti evidence tržeb odděleně, naopak, podle obecných zásad uplatněných v ZoET a Metodice, minoritní předmět podnikatelské činnosti u těchto subjektů podléhá povinnosti evidence tržeb spolu s hlavním předmětem činnosti bez ohledu na rozsah příjmů/výnosů, které z něj reálně plynou. „Drobná podnikatelská činnost“ spolku/pobočného spolku se posuzuje jako celek, bez ohledu na to, kolik předmětů činnosti spolek/pobočný spolek provozuje.

V případě prodeje (vstupenka na akci, občerstvení, suvenýr, publikace, potištěná trička, vlaječky apod.), musí prodávající, tedy i spolek, pobočný spolek vydat odpovídající evidovaný doklad, na základě kterého může zákazník uplatnit nárok na reklamaci (např. dvouletá záruka na náhradní díl).

V zásadě každá činnost, kterou spolek provádí soustavně a za účelem zisku je činnost podnikatelská a musí být evidována jako vedlejší. Výdělky z takových činností jsou pak předmětem daně a spolek je proto povinen přiznání k dani z příjmů podat. V přiznání bude hlavní činnost, která je ztrátová (protože je hrazená z činnosti vedlejší), vyloučena ze základu daně, a činnost vedlejší (zisková) bude součástí základu daně. Pokud bude roční základ daně nižší než 300.000 Kč, bude následně základ daně snížen na 0 díky ustanovení §20 odst. 7 zákona o daních z příjmů, a spolek žádnou daň z příjmů hradit nebude. Nicméně je povinen následně prokázat, že úsporu na dani použije na krytí nepodnikatelské ztrátové činnosti.